Selské povstání 1775

Selské povstání roku 1775 bylo bojem českých sedláků proti vrchnosti s cílem osvobodit se z ubíjející robotní a nevolnické povinnosti. Je spojeno s činností tzv. „selského guberna“ vedeného rychtářem Antonínem Nývltem ze Rtyně v Podkrkonoší, které sjednotilo vzbouřené poddané a dávalo jim společný cíl.

Porážka povstání v bitvě u Chlumce dala vzniknout českému příměru a úsloví „dopadnout jak sedláci u Chlumce“. Povstání skončilo po prozrazení předčasně a Antonín Nývlt a dalších pět členů guberna bylo na náchodském zámku 28. března zatčeno. Nývlt byl v červenci 1775 v Praze odsouzen k trestu smrti. Císařovna Marie Terezie rozsudek nepotvrdila a změnila jej na tři roky roboty ve prospěch vrchnosti. Zápis v soudobých dokumentech však říká že „už roku 1776 čepoval pivo ve své hospodě na Rychtě“. A. Nývlt se dočkal zrušení roboty císařem Josefem II. roku 1781. Zemřel předčasně v 55 letech dne 16. prosince 1782 a pohřben je na místním hřbitově.