Zvonice

Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je nazývána zvonicí rtyňského typu, neboť žádná s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v celé České republice ani v Evropě dosud nalezena. Byla postavena v letech 1592–1594, což prokázaly dendrochronologické testy. Všechny trámy jsou původní ze smrkového dřeva, jsou spojené dřevěnými hřeby, není zde žádný kovový spoj. Stabilitu zachovává tzv. plovoucí čep, který umožňuje, aby se zvonice mohla za nepříznivého počasí zvolna pohybovat.

Ve čtvercovém zvonovém patře se nalézá zvonová stolice, která nese tři zvony.

První zvon byl zavěšen hned po zbudování zvonice, je nazýván „Poledník“, neboť se s ním zvonilo v poledne.

Druhý zvon je nejmladší, nejzdobenější a největší (váží 565 kg). Pro Rtyni v Podkrkonoší je památný, neboť jsou na něm vyryta jména rodů, jejichž potomci ve Rtyni v Podkrkonoší žijí dodnes. Hlas tohoto zvonu můžeme slyšet pouze při významných příležitostech, proto se mu také říká „Slavnostní“.

Třetí zvon byl zavěšen jako poslední, je to zvon Jiříka z Poděbrad, je malý, ze rtyňských zvonů nejstarší a nejpamátnější. Dostal jméno „Mračník“, neboť se s ním rozháněly mraky.

Tato unikátní stavba je vzácnou upomínkou na důkladné stavitelství. Zvonice je symbolem naší obce. Od roku 1996 je součástí městského znaku. V letech 2014–2019 proběhla oprava nosné konstrukce zvonice.